Určení druhu a pohlaví želv

Úvod:

Každý druhý dotaz od majitelů, kteří již mají doma želvu, směřuje ke dvěma otázkám: Jaký druh a pohlaví želvy vlastně doma máme? Kdo má k želvě doklady, má jasno, alespoň co se týče druhu želvy, a má výhodu před těmi, co nemají nic, jen tu želvu. Tady se budu snažit vám to hodně zjednodušit a popsat rozdíly a hlavní znaky nejběžněji u nás chovaných želv, a to Testudo hermanni (želva zelenavá), Testudo marginata (želva vroubená) a Testudo graeca (želva žlutohnědá).

Z běžně chovaných druhů zde chybí ještě jeden zástupce, a to Testudo horsfieldi (želva stepní). Bohužel tento druh nechovám a píšu jen o tom, k čemu mám co říci osobně. Do budoucna od kamaráda seženu nějaké informace a dopíšu i tento druh, ale v menší míře.

Předem vás musím upozornit, že určení pohlaví u těchto druhů do velikosti 10–13 cm je mnohdy nepřesné, těžko definovatelné, a i když jsou některé indicie, které ukazují na samici a samce, přesto je to často 50 na 50 %. Z tohoto důvodu se proto nedaří přesně rozpoznat, koho to vlastně doma máme. To vše až do doby, kdy se to zlomí a výrazně se začínají projevovat specifika daného pohlaví, pak už je to jasné.

I já v období, kdy dochází k "lámání chleba", často přicházím domů od výběhu či terária každý den s rozdílným názorem. Co ještě včera byl samec, je samice a naopak. Často je to ovlivněno i přáním, a jeden tam vidí spíše to, co si přeje. Pak se stane, že doma máte Pepinu místo Pepíka a naopak. Někdy jde pohlaví u samce určit podle toho, že při koupání vychlípí (vystrčí) svůj penis, který vystrkuje z kloaky, a pak už je to jasné.

Popíšu vám želvy od mláďat až do dospělosti napříč druhem, velikostí a stářím. Hlavně musím upozornit, že nejvíce zavádějící je věk versus velikost. Rychlosti růstu želv ovlivňují hlavně chovné podmínky a strava. Obrovský velikostní rozdíl je u želv, které jsou po celý rok chované v teráriu bez zimování, nesprávně krmené, a těmi, co tráví většinu roku ve venkovním výběhu, jsou krmeny jen přírodní stravou a část zimy prospí. Během 3 let, kdy první může mít 20 cm, se ta druhá sotva dostává na hranici 10 cm – tak výrazné to opravdu může být. Následky takto rychlého růstu jsou většinou viditelné na první pohled, a to hlavně na různých deformacích karapaxu (krunýře).

Když si vezmete, že v přírodě želva dospívá dle mého v horizontu 15–20 let a samozřejmě to ovlivňuje prostředí, kde žije. Svislou čarou na obrázcích označuji délku ocásku u želv. Na některých obrázcích jsou želvy špinavé po odzimování a doufám, že to nebude nikomu vadit, nezdálo se mi příliš vhodné je namáčet. Začneme postupně poznávat a zvykneme si na pojmenování a zkratky, které budu dle potřeby používat:

• T.h - Testudo hermanni - želva zelenavá
• T.m - Testudo marginata - želva vroubená
• T.g - Testudo graeca - želva žlutohnědá

Závěrem:

Snažil jsem se tady popsat u těchto druhů co nejdetailněji, jak mohu, jejich znaky, podle kterých lze nejsnadněji určit druh a pohlaví. Problém je u malých a středních želv, kde se pohlaví teprve specifikuje, jak lze vidět na fotografiích. Zde jsou vybráni jedinci určitého zbarvení a v přírodě i chovech se vyskytují světlejší i tmavší. Podle samotného vzhledu vrchního karapaxu proto nelze leckdy přesně určit druh a může to být někdy matoucí. Existují i různé poddruhy a mutace, které se liší hlavně zbarvením, ale hlavní anatomické znaky zůstávají.

Pro laika je to obtížné i podle těchto popsaných detailů, ale věřím, že s mojí pomocí se vám to podaří. T.m. v dospělosti si podle popisu snad nesplete nikdo. Hodně vám napoví délka ocásků, ale musím upozornit, že existují i jedinci, co se vymykají běžné populaci a mohou se délkami ocásků lišit. Je to hodně zřídka, ale určitá možnost existuje.

Veškeré fotografie, co jsem použil, jsou na odkazu dole ve fotogalerii pro možnost detailního zobrazení pro toho, kdo má zájem. Za sebe mohu říci, že slíbit vám mohu cokoliv, ale zaručit pohlaví u mláďat – to ode mě nečekejte. Přeji vám tedy, ať nemusíte tak často měnit Pepinu za Pepíka.