Měření zdrojů UV - úvod

Upozornění k záření UVC: Toto záření je vysoce agresivní a škodlivé i v těch nejmenších dávkách, a to jak pro lidský organismus a zvířata, tak i pro pokojové květiny a rostliny. Již krátká expozice může při zasažení oka vyvolat bolestivý zánět spojivek (tzv. fotooftalmii neboli „sněžnou slepotu“), případně při vyšších dávkách vážně poškodit zrak. UVC záření není totožné se zářením UVA/UVB, které naopak v přiměřených dávkách působí na organismus blahodárně (stejně jako u běžných horských sluncí). Jako spolehlivá ochrana při manipulaci se silnými zdroji slouží přiléhavé ochranné brýle s UV filtrem a gumové rukavice.

V první řadě musím všechny upozornit, že nejsem žádný drahý vědecký specialista na optiku a UV záření, nýbrž obyčejný, zapálený chovatel suchozemských želv. Chci svým svěřencům poskytnout ty nejlepší možné chovné podmínky, a to včetně perfektního umělého osvětlení. Sluneční světlo je pro život každého živočicha (včetně člověka) naprosto stěžejní. Právě proto jsem neváhal a pořídil tyto tři profesionální měřicí přístroje. Budu s jejich pomocí sledovat kvalitu trhu, porovnávat zdroje a hledat pravdu.

Každého chovatele přece zajímá, zda nemalé finanční prostředky vynaložené na drahé UV lampy pro vnitřní chovy nejsou vyhozené z okna. Odhadnout navíc pouhým okem moment, kdy je speciální lampa uvnitř terária „vychoděná“ a zralá na okamžitou výměnu, je takřka nadlidský úkol. Snadno tak dochází buď ke zbytečně předčasným výměnám (finanční ztráty), nebo naopak k nebezpečnému používání vyžitých zdrojů. Této nejistotě se chci v chovu vyvarovat, a proto budu měřit, měřit a zase měřit! Veškeré získané poznatky budu pravidelně sdílet s vámi všemi.

Aby suchozemská želva perfektně prospívala, musí mít během roku zajištěn dostatečný přístup k UV záření. Přirozeným vzorem je sluneční světlo, které se v uzavřených teráriích snažíme napodobit speciální technologií. Právě na základě dopadu UV paprsků se v těle želvy tvoří životně důležitý vitamín D3, jenž zodpovídá za správné hospodaření s vápníkem a fosforem. Jde o poměrně složitý, avšak naprosto zásadní proces nezbytný pro zdárný vývoj zvířete – zejména v citlivém růstovém období. Při jeho nedostatku se u mláďat okamžitě objevují závažné růstové vady krunýře, známé pod pojmem rachitida (křivice). Typické „pyramidování“ štítků krunýře je rovněž jedním z projevů rachitidy, kdy organismus marně bojuje s nedostatkem vápníku či chybějícím vitamínem D. Vše toto jde samozřejmě ruku v ruku se správně nastavenou stravou.

První ostré měření jsem zahájil 3. 9. 2010 v 15:00 hodin. Chtěl jsem zjistit, jaké hodnoty panují za jasného slunečného počasí v místě, kde se vyhřívají želvy pardálí (Geochelone pardalis). Senzory přístrojů byly nasměrovány přímo proti slunci. Tyto údaje jsou klíčové pro budoucí porovnávání s deklarovaným výkonem umělých UV lamp.

Pro získání objektivního obrazu o přírodních podmínkách budu průběžně měřit hodnoty venku – na přímém slunci i při zatažené obloze v různých denních hodinách. Nejvyšší naměřené hodnoty budu v tabulkách vyznačovat červeně. Senzory vždy natáčím kolmo ke slunci, aby byla všechna měření dokonale porovnatelná. Hlavním cílem je zjistit, jak maximální dávky záření mohou suchozemské želvy ve venkovních výbězích reálně obdržet, a následně tyto hodnoty konfrontovat s výkony terarijních UV lamp.

Dle meteorologických statistik lze v době nejprudšího letního slunce v ČR naměřit UV INDEX okolo 07,0 a v jižních přímořských krajinách až 12,0. Uvidíme, co ukážou celoroční záznamy z mého měření. Zajímavým zjištěním jistě bude i to, že měřitelné hodnoty UV naměříme venku i pod zataženou oblohou.

Pozor – důležité upozornění k měření!

Veškeré výsledky měření mohou být různým způsobem zkreslené, protože probíhají v amatérských podmínkách a použité přístroje nejsou plně profesionální laboratoří kalibrované. Mohou se proto mírně lišit od tabulkových hodnot výrobců. Při vzájemném porovnávání naměřených hodnot si však můžeme udělat vynikající a ucelený obrázek o tom, jaká lampa vykazuje jaké výsledky a jak se od sebe jednotlivé modely liší. Kromě zcela nových lamp navíc u některých testovaných kousků neznáme přesnou dobu jejich předchozího provozu. Tyto měřiče však v nezávislých testech dopadly naprosto výborně a naměřené odchylky od profesionálních přístrojů byly minimální. Veškerá závěrečná hodnocení odrážejí pouze můj osobní názor opírající se o naměřená data a praktické chovatelské zkušenosti.

Zběžná měření v praxi dokonale prokázala, jak efektivně dokáže obyčejné sklo odfiltrovat UVB a UVI záření. Pokus jsem schválně provedl na extrémně výkonné výbojce Osram Ultra Vitalux 300W. Zhruba ve vzdálenosti 10–15 cm od zdroje poklesly po vložení obyčejného skla naměřené hodnoty u UVI o neuvěřitelných 98 % a u UVB dokonce o 99,9 %!! Tím je nad slunce jasné, že sklo prakticky žádné UV záření nepropouští (případně jen v naprosto zanedbatelné míře). A to musíme vzít v úvahu, že měření proběhlo u té vůbec nejvýkonnější dostupné lampy a ve vzdálenosti třikrát menší, než v jaké se běžně pohybují želvy. U slabších zdrojů je předpoklad ještě dokonalejší filtrace.

Během měření mě napadlo otestovat, zda dokáže želví karapax propustit UV záření dovnitř těla. Využil jsem prázdný čistý karapax z uhynulé želvy a nasadil ten vůbec nejsilnější UV zdroj – Osram 300W! Měřil jsem těsně u lampy ve vzdálenosti pouhých 1–2 cm od povrchu, kde běžné přístroje ukazují chybové hlášení (Error), protože intenzita záření vysoce přesahuje jejich maximální rozsah. Měřil jsem v místě, kde je krunýř světlu nejpustupnější, tedy pod nejsvětlejšími pigmentovými štítky.

Pokud budeme želví karapax hodnotit z hlediska průniku UV záření, jedná se o naprosto dokonalý ochranný štít. Ve volné přírodě nedokáže skrz krunýř dovnitř těla proniknout prakticky žádné UV záření. Tím se jednoznačně potvrzuje dřívější domněnka: suchozemské želvy dokážou přijímat UV záření výhradně měkkými částmi těla (kůží, končetinami, krkem). Jestliže se zatažená želva nahřívá na sluníčku nebo pod UV lampou, jde v daný moment vždy jen o příjem tepla, nikoliv o příjem UV záření! Krunýř funguje jako neprostupná pancéřová redukce UV paprsků.

Pokud budete vybírat kompaktní nebo trubicovou úspornou zářivku pro věrnou náhradu denního světla v teráriu, snažte se volit výhradně zdroje s vysoce bílým spektrem (viz obrázek níže). Označení naleznete na každé krabičce – buď v číselném kódu (např. 880...), anebo přímo v hodnotě barevné teploty 8000 K! Vždy vybírejte pouze ty zdroje, které se svým spektrem nejblíže blíží reálnému dennímu světlu.