Zprávy od nových majitelů
Suchozemských želviček
24.9.2011

Dnes mi přišel velmi pěkný email od nových majitelů želvy, a protože se mně moc líbil, rozhodl jsem se založit tuto stránku. Pokud mně někdo pošle zprávu, jak se mají nové želvy u nich doma a příběh mě zaujme, rád ho po dohodě zveřejním. Takže pište, pište....
1) Byl jsem želvík s číslem 236. Teď už mám jméno. Říkají mi Jeníček a prý kdo ví, možná ze mne bude nakonec Maruška
Bydlím v Ostrově v bytě, v terárku. Kolem něj se motají nějací dva dospěláci a pětiletá holčička Lu. Jméno mi dala ona. Musím jí pochválit. Je trpělivá, netahá mě z terárka a celkem důkladně mě pozoruje. Já jsem si za těch 14 dní terárko pěkně prolezl, otestoval a stačil jsem je za tu dobu i vyděsit. Ze začátku si asi mysleli, že jsem snad sebevrah. Dvakrát mě našli po svém příchodu domů ležet na krunýři. Poprvé to bylo, když jsem se hrabal na sklo terárka, ujely mi cvičky a já se nemotorně svalil na krunýř a hrabal se nazpět (dedukce). Podruhé to bylo poněkud dramatičtější. Našli mě, jak ležím v misce s vodou, jak jinak než na krunýři a už asi pěkně nažbrunďaného vodou..Zas mi ujely ty moje cvičky, když jsem se hrabal poblíž misky a já se tam skulil na krunýř a už jsem vesele lokal. Naštěstí vody nebylo moc. Ale otočka mi nějak nešla. Ač jsem se snažil vyeskymákovat co to šlo, neměl jsem se za co zapřít a tak mi to klouzalo. Amatéři..Nedali mi do misky s vodou na dno žádný kámen. Páni ty byli vyděšený
. Okamžitě mi vyměnili misku za dost hrubou a dali jí víc doprostřed terárka. Už je klid. Dospěl jsem dokonce i k názoru, že hrabat se po skle už mě neba a tak už to nedělám. Když se chci napít, vlezu si v pohodě do misky a sosám s sosám.. Mno..občas se u toho i počůrám, ale co..A oni se mi smějou. Prý, že je to hrozně legrační, jak zanořím hlavu. Mno..Kdyby se viděli občas oni
. Nechápu to jejich nadšení pokaždé, když udělám bobek..Pořád se diví, jak můžu vytvořit něco tak velkýho na to, jak jsem malej..No jo..Jsou to divizny..Ráno mi rozsvítí, já vylezu, šup a už tam mám snídani..Už jsem si je pěkně vycvičil..Běhají mi jak srnky pro jetel a pampelišku. Na pampelišku jim ale prdim, když mám jetel. Ten u mě vede.. Jenom nevím, kde dělají chybu, ale občas chutná divně a je bílej. Dneska jsem schramstnul i něco jiného..Kousek švestky nebo co..Po snídani se jdu slunit a vyhřívat. Nejdřív tam, kde je víc teplo, tam se pěkně rozehřeju a pak si občas vlezu i pod horský sluníčko. Takhle zevluju po terárku celý den..Občas si zalezu do úkrytu a když se chýlí den ke konci, prohřeju si naposled kytičky, něco zdlábnu a jdu si zalézt a spát..Sluníčko zajde a je tma. Dneska jsem je ale vypekl..Zahrabal jsem se do rohu terárka do substrátu..Ani ocásek mi nekouká. A zase se diví..Divizny..Tak co? Jak je mám dlouho nechat vyšťavit? Sází se tu, jak dlouho to vydržím..cha
Mějte se tam pěkně. Zdravím brášky a sestřičky a posílám jim želví pusu z úkrytu..
Jeníček

2) Dobrý den,tady Bartoňovi. Už to jsou skoro 3 roky, co jsme si od vás koupili malilinkatou želvičku Testudo hermanni.Naše želvička se jmenuje Péťa, má 8cm na šířku a 9cm na délku.A možná si pořídíme Agamu vousatou
takžesStudujeme a studujeme
.Jinak Péťa se má dobře, vyhřívá se pod lampičkou, cachtá se ve vodě
..a dokonce už zkouší, jak rychle umí běhat
Takže takové info ohledně naší želvičky. S pozdravem Bartoňovi..
a S pozdravem všechna naše zvířátka:Péťa-želva,Bonnie-pes,Viki-pes,Mikeš-kocour,Spike-morče a ještě dvě kočičky Sisi a Maty.![]()
Copyright ©
Náhledy fotografií ze složky Kam na výlet nejen za želvami









