Testudo hermanni
Domácí oblíbenec - Želva zelenavá
26.3.2010
Testudo hermanni boettgeri
Úvod:
Testudo hermanni - želva zelenavá aneb často také přezdívaná jako želva domácí. Tak ji nazývají i někteří odborníci ze srandy, protože jde o pravděpodobně nejrozšířenější želvu v našich končinách. Kdo z nás " starších" si ze školy pamatuje jinou, asi nás nebude moc. Budu, jak je mým zvykem, psát výhradně o svých zkušenostech s tímto druhem. Je zbytečné připomínat, že jde o plazy řádu želv, čeledi testudovití a druhu ...... Želvy spadají do skupiny Cites " A". Jako vlastník potřebujete tedy Cites a při prodeji či nákupu také výjimku ze zákazu obchodní činnosti (žlutý doklad). Jen tak máte největší jistotu v případě odchovů, že vše proběhne ze strany úřadů hladce a bez vážných problémů. Podle výskytu se rozdělují na poddruh Testudo hermanni boettgeri a Testudo hermanni hermanni. Rozdíl mezi nimi je nepatrný hlavně ve zbarvení a velikosti. T.h.h jsou na plastronu výrazně podélně černé a dorůstají se menších rozměrů řádově 14 - 17cm. Obývají hlavně západní Evropu. Určení poddruhů je tedy vyloženě doménou odborníků a laik nemá šanci je od sebe rozpoznat. Stále však jde o stejný druh Testudo hermanni.
Samci jsou přibližně o 1/3 menší než samice a mají při pohledu zhora krunýř vzadu výrazně širší než přední část. Naopak samice mají tvar pravidelnější a působí více symetricky. Druhové znaky jako trn na konci ocásků, rozdělený nadocasní štítek a další specifikace druhu a pohlaví jsou detailně popsány v tomto článku: URČENÍ DRUHU A POHLAVÍ ŽELV.
Želvy se dokážou výborně adaptovat na naše podnebí a pokud mají vhodné chovné podmínky, netrpí na žádné nemoci, nejsou choulostivé, co se týče počasí a mohou být od brzkého jara do pozdního podzimu dnem i nocí ve venkovním výběhu. Dospělé pak ani nepřijdou do vnitřních výběhů a tráví celý život venku, což považuji za nejlepší řešení a nejkvalitnější želví život. Co jiného si přát.
Druh T.hermanni byla naše první želva, kterou jsme koupili v zverimexu a do roka nám uhynula - bohužel. Od začátku měla problémy a zdravotní obtíže a vše dovršila naše bezmezná důvěra v knižní publikace starších vydání, jak jinak. Dnes už vím, jak to vše je, a chov těchto želv se mně daří na jedničku. Dospělé želvy jsem postupně nakupoval hlavně od menších chovatelů a šlo většinou o náhodné koupě, tak mám v želvím parku různorodou pestrou paletu velikostí a zbarvení. Želvy pocházejí vlastně každá odjinud a až u mě si musely zvykat na společný život v početné skupině. Mají společný venkovní výběh s Testudo graeca a vůbec nedochází k mezidruhovým potyčkám, ani mezi samci. Ubikace, která jim slouží jako úkryt, je elektricky chráněna proti teplotě pod +4°C, tak tam želvy mohou být od brzkého jara až do pozdního podzimu. Tedy do doby, než se přesunou do vnitřního sklepení do zimoviště.
Samci mezi sebou v zaběhnuté skupině nesoupeří, mají rozdělené funkce. Výjimkou je, pokud do stálé skupiny přidáme již dospělého samce. Pak dochází někdy k " nelítostným " soubojům, než si mezi sebou vyjasní pozice a jeden to vzdá. Boj probíhá kousáním a údery do protivníka za výhružného syčení a kroužení tváří v tvář. Takto se u mě dva válečnici vydrželi provokovat 3 dny, až jsem občas nabyl dojmu, že je to baví. Přestávky mezi zápasy byly jen symbolické na občerstvení a jídlo. Vydržel jsem je pozorovat klidně i hodiny a žádný to nechtěl vzdát a nedal se na útěk. Třetí den najednou nastal klid zbraní a já dodnes nevím, který z nich je tedy kápo i když favorita mám, Maxe. Od té doby mezi nimi nebyl žádný konflikt a někdy to vypadá, že jsou i kamarádi, kdy při obtěžování samic dokonce spolupracují. Boje se obešly bez viditelného zranění. Není to tak ale vždy a někdy se přidání nového samce obejde naprosto bez boje a podle mě záleží, tak jako všude, na nátuře jedinců. Na první pohled poznáte rozeného bojovníka od naprostého flegmatika. První běhá se vztyčenou hlavou po výběhu v době aktivity jak šílený a jen vyhlíží kde jsou samice a okamžitě zahajuje pronásledování a dožaduje se svého. Ten druhý je v klidu a reaguje, až když má samici poblíž. Samci projevují svoji náklonnost k samicím osobitým způsobem a to většinou kousáním do nohou a hlavy za účelem znehybnění samice a jen výjimečně použijí údery do krunýře. Toto chování - údery do krunýřů je hlavně příznačné u samců T.graeca a marginata. Pohlavní aktivitu vykazují samci již záhy po probuzení ze zimního spánku neustálým vyhledáváním opačného pohlaví.
Zakoupení dospělých zdravých jedinců s kompletními doklady je značně problematické hlavně u samic, kde jde prakticky o nedostupné " zboží ". Samce sehnat je jednodušší, ale v obou případech jde o silně stresující akci vždy s nejistým výsledkem (doklady, zdravotní stav...). Moje želvy jsou kompletně očipované a čísla nebo znaky na krunýři jsou pouze informativní abych poznal Ferdu od Maxe.... Po odzimování se dle počasí dostávají do plné aktivity, začínají růst, snášet a jejich žravost nezná mezí. Toto období jim vydrží v našich podmínkách až do léta, kdy během června začíná postupný útlum. Reprodukční období mají většinou pro tuto sezónu za sebou a s nastupujícími letními teplotami vylézají jen ráno a pak až večer a zbytek pospávají někde ve stínu. Apetit postupně slábne s postupujícím létem. Znatelná příprava na zimu začíná již během měsíce září, dle počasí, rapidně sníženou aktivitou a chutí k jídlu. Postupně stále méně a méně vylézají a začátkem listopadu jde už jen o chvilkové slunění v případě pěkného počasí. Klesající teploty a zkracující se den je dokonale připraví na zimní spánek.
Na okraj uvádím velice zajímavý příspěvek čtenáře těchto stránek, který mě poslal a je důležitý hlavně z historického hlediska, protože pamětníků ubývá a já tou dobou ještě nebyl na světě, cituji:
Testudo hermanni boetgeri
Samci mají výrazně užší přední část v porovnání s zadní části karapaxu
Zde je také vidět rozdíl velikostí a tvar krunýře. A znak druhu rozdělený nadocasní štítek
Zde je dobře vidět rozdílnost pohlaví hlavně v délce ocásku a tvaru spodního plastronu
Rozdílná velikost dospělých samic z různých lokalit je na první pohled patrná
Testudo hermanni hermanni - dospělý pár, výskyt Toskánsko a nápadně žlutá barva a menší velikost než T.h.b. Výrazně černy spodní plastron.
Výskyt:
Populace želv zelenavých začíná na západě Evropy na Pyrenejském poloostrově a pokračuje na východ přes Itálii, bývalou Jugoslávii, Albánii, Rumunko, Bulharsko, Řecko a končí v západním Turecku. Na mapách jsou vyznačeny lokality výskytu a jak je zřejmé, vyskytují se na obrovském území naší planety. Poddruh Testudo hermanni hermanni se vyskytuje dle informací hlavně ve Francii, Španělsku a na ostrovech Baleáry v nadmořské výšce 500 - 600m. Tím je zřejmé ,že výskyt tohoto poddruhu je orientován spíše na západ Evropy. Východní část výskytu tedy patří rozšířenějšímu poddruhu boettgeri. Nebudu tady chytračit, podrobné informace o lokalitách jsem čerpal z ryze odborných článků celosvětového výzkumu. Já osobně považuji tyto označené lokality za ověřené a důvěryhodné a doufám, že někdy se budu moci o tom přesvědčit osobně.
Mapa výskytu Testudo hermanni, kde je vidět obrovské území
Testudo hermanni - detailnější mapa výskytu - vědecky podloženo. Bíle označená místa sledování aktuálního počasí
Počasí:
Momentální počasí na přibližném začátku, uprostřed a konci výskytu v Evropě:
Východní Španělsko - začátek výskytu
 |
|
 |
|
Itálie - Sicílie přibližně uprostřed výskytu
 |
|
 |
|
Východní Řecko - konec výskytu
 |
|
 |
|
Venkovní výběhy:
Venkovní prostory by měli být vzhledem k možnostem každého chovatele co možná největší. Situované na jih a co nejvíce na místě, kam jde po celý den sluníčko. Je víceméně vhodné kombinovat různé terény a pro želvy zdolatelné překážky. Ani možnost schovat se do stínu nesmí chybět a využít můžeme přírodní materiály jako okrasné stromy, keře.....fantazii se meze nekladou. Potřeba je si dát u některých exotických dřevin na to zda nejsou jejich plody nebo listy pro želvy nebezpečné. Dobře posloužit může i různě na šikmo položený velký špalek či část dutého stromu. Místo pro podávání jídla by mělo být dobře přístupné a hlavně snadno čistitelné. Osvědčilo se mně použití betonových dlaždic položených do spádu tak, aby mohla snadno odtékat voda či výkaly a zároveň je snadné čištění pomocí hadice a vody. Výhodné je také umístění v stinné části, protože v létě nedochází tak rychle k vadnutí zelené stravy. O koupališti a zásobárně pitné vody pro želvy platí to samé. Dobrá přístupnost, čistitelnost...Částí výběhu by měla být vedle venkovních úkrytů i vnitřní ubikace. Izolovaná, popřípadě temperovaná Vám zaručí možnost umístit bez obav ze zmrznutí želvy do výběhu brzy na jaře a nechat je tam až do začátku zimy. Jediné, co je potřeba pohlídat, pokud hrozí mrazy, aby všechny ovečky byly na noc doma v teple a uzavřít vchod, aby se náhodou některá nevydala na výlet. Hrazení výběhu volíme dle možností dostatečně vysoké a pokud možno hladké. Nad 45cm už bývá bezpečná výška. Želvy T.h., ptotože se nepodhrabávají, tak nám stačí zapuštění do terénu zhruba 5cm. Pozor, jakmile necháte někde nějakou větší škvíru, tak želva v zájmu prozkoumat, co za tím je, dokáže předníma nohama zvětšit otvor až do velikosti ,kdy dokáže prolézt a utéci. Dohledání želvy, která uteče, bývá velice obtížné a ve většině případů ji musíme bohužel obrečet. Pro malé želvy volíme výběh přiměřené velký tak, aby bylo v případě potřeby jednoduché dohledat všechny želvy. Uspořádáním může být, tak jako pro dospělé želvy, jen překážky musí odpovídat velikosti želv. Nutné je podle mě zakrytí prostor nějakým pletivem, aby se nedostal do prostorů k prckům žádný predátor či vetřelec (kočka, kuna, káně..). Nejde tak ani o možnost snědení želvy, ale spíše o její přenos jinam a tím ztrátu, která vždy pořádně zabolí!
Část venkovního výběhu, kde je zapotřebí vytvořit různorodý terén s překážkami, úkryty, stínem, a to vše s dostatečně vysokým hrazením.
Výběh pro mláďata je zakryt krytem s pletivem, aby se zamezil přístup všem dravcům
Strava:
Středomořské želvy jsou téměř výhradně býložravé! Jídelníček těchto želv u mě je v celku přírodní. Brzy na jaře, kdy nejsou dostupné ještě žádné přírodní traviny, dostávají čínské zelí a hned, jak začne růst tráva, přejdu postupně dle možností na ručně trhanou a tříděnou směs bylin, kde většinu tvoří pampeliška včetně květů, jitrocel, jetel...V období ,kdy dozrává ovoce ,dostanou sem tam jahodu, třešeň, jablko a to vždy umírněně a jen pokud je to dostupné v přírodě, tedy v době sklizní. Občasný posyp vápníkem neuškodí hlavně v jarním období před snášením vajíček. Nepoužívám jinak žádné granule a jiné přídavné umělé produkty. Dle statistik váhy želv soudím, že to ani není potřeba a všechny želvy co jsem dospělé kdy získal do půl roku šly s váhou nahoru a to většinou o 10 - 40% což značí a poukazuje na vhodnou stravu i podmínky.
Nejvhodnější strava pro suchozemskou želvu, na jaře není určitě nouze
Snášení vajec:
U mě dle statistik začínají snášet první snůšky T.hermanni okolo dne 1.- 5.5. další druhou pak 20 - 25.5. Třetí výjimečně při dobrém roku okolo 15.6. Tato statistika je stejná zhruba 3 roky dozadu + - nějaký ten den dle počasí. Počet vajíček v jedné snůšce je dle velikosti samice většinou mezi 2 - 8 vajíček . Počet vajec většinou i klesá na druhé a případně třetí snůšce. Samice standardně po usilovném hledání a pár pokusných jamkách vyhrabe v dopoledních hodinách jamku, snese vajíčka a opět zadními nohami řádně zahrabe a udusá. Celá tato operace trvá asi 1 - 1,5h a závěr je většinou mezi 11. - 12.h dopolední v 80% případů. Ostatní to zvládnou buďto hodně brzy po ránu nebo až po 18.h, kdy slunce nemá již takovou sílu.
Jamka už je v fázi dokončování, poslední úpravy a začínáme snášet
První vajíčko, porovnat zadníma nohama a následovat budou další
Odchovy mláďat:
Po snesení vajíček a označení jména samice, data snůšky a polohovacího znaku, je přeneseme do inkubátoru a při bezpečné teplotě okolo 31°C inkubujeme bez nočního poklesu teplot při vlhkosti 80 - 100%. Líhnout se začínají mezi 55.- 60. dnem od počátku inkubace. Procentuální úspěšnost líhnutí je u mě dlouhodobě nad 92%. Pro inkubaci vajíček se mně dokonale osvědčil substrát vermikulit. Více o inkubaci se dozvíte v samostatném článku: INKUBACE ŽELVÍCH VAJÍČEK . Malé, už klubající se želvy v žádném případě nevyndáváme z vajíčka a trpělivě čekáme, až vylezou samy. Želva si nejdříve udělá ve skořápce zobákem malý otvor a začne dýchat. Pak vyčkává, až se ji zcela zatáhne na bříšku žloutkový vak. Když je vše hotovo, začne se teprve drát ven. V případě, že ji vyndáme dříve s nezataženým váčkem, může dojít k infekci a úhynu želvy.Tak doporučuji vydržet a těšit se, až se sama rozhodne pro start do světa:-))
Tak a teď nezbývá nic jiného, jen trpělivě čekat
Už se začíná líhnout a vajíčko nerozbíjíme ani nijak neovlivňujeme klubání a čekáme, až vyleze želva ven sama. Trvá ji to někdy i 3 dny, jindy pár hodin.
Zde je patrné, jak želvy mají ještě nedostatečně narovnaný vrchní krunýř (karapax)
Mláďata 3. den po vylíhnutí
Úřady:
Zbývá jen malé želvy co nejdříve nafotit s přiloženým metrem pro identifikaci velikosti. Fotíme spodní plastron a želva musí dle předpisů pokrývat 2/3 fotografie a musí být dobře znatelná kresba. Poté požádáme na krajském úřadě či pobočce o vystavení Citesu a popřípadě také výjimky ze zákazu obchodní činnosti pro případ prodeje. Od 1.1.2010 je žádost o výjimku zpoplatněna 1kus -100,-. Při žádosti na více kusů nad 20ks je pak už jednotný poplatek 2000,-
Zde mládě T.h na fotografii na žádost o Cites s označením druhu a pořadového čísla. Foto provedeno na kostičkovaném papíře 1x1cm pro určení velikosti
Zimování:
V tabulce je část vážení T.hermanni, jde o zimované želvy. VEN znamená přenos ze zimoviště do venkovních ubikací. Naopak DOMŮ je návrat do zimoviště. Především stojí za povšimnutí porovnání vah DOMŮ - VEN. Vezmeme-li v potaz rozdíly a chybu měření, zjistíme, že želvy si za tu dlouhou dobu zimování zachovaly svojí původní váhu nebo došlo i k zvýšení!! To je neklamná známka kvalitního zimování a také moje vizitka. Za povšimnutí stojí nejspodnější řádek Krásná Lípa, kde jde o menší želvu. Zde je vidět, jak pomalu želva roste, když je držena striktně v přírodních podmínkách a během 2 let došlo k hmotnostnímu přírůstku pouze 27g! Jde o žeroucí plně zdravou želvu s přírůstky na karapaxu i plastronu. Po letošním zimování (2010) má váhu 436g což jen potvrzuje teorii, že želvy rostou na etapy a hlavně každá jinak. Dále dle orientačního vážení je zřejmé jak na jaře dochází k nárůstu váhy želv a konec léta a začátek podzimu už je ve znamení poklesů. Začíná příprava na zimní spánek. Někomu se to může zdát brzy, ale v naších klimatických podmínkách je zima daleko delší, než ve středomoří a pro želvy určitě náročnější.
Závěrem:
Chov těchto nejběžněji chovaných želv u nás Vám mohu pouze doporučit. Samozřejmě tak, jako každý živočich, musí mít zajištěné chovné podmínky ,bez toho to nejde u žádného živého tvora. Když mluvím o těchto želvách jako nenáročných neznamená to vůbec, že jejich místo bude někde v krabici bez osvětlení, ale porovnávám je s mnohem obtížněji chovanými druhy, kde náklady na provoz a vše co k tomu patří jsou mnohem vyšší. Jde o nenáročné zvířata, která mohou být od jara do podzimu ve venkovním výběhu a pokud se rozhodneme je po nějakém čase zimovat, což je vhodné a přirozené, tak náklady jsou zanedbatelné. Kdo se na to necítí nebo nemá vhodné podmínky na zimování ,ať raději od tohoto ustoupí. Každý rok mně volá spousta lidí a svěřují se, jak jim uhynula během zimy želva. Někdy je to z neznalosti problematiky zimování, jindy podcenění rizik nebo absolutně nesprávný postup. Často také dojde k přírodní selekci, kdy ani nejlepší a nejvhodnější zimování nedokáže želvu zachránit.
Tak jako u všech druhů želv jsou uvedené rozměry a váhy pouze orientační a určitě se najdou jedinci, kteří budou vybočovat rozměry dle lokalit výskytu. Jde o suchozemské želvy a díky úspěšným odchovům i o snadno dostupné. Cena mláďat se pohybuje u chovatelů mezi 1500 - 2000,-. Určitě se vyplatí zakoupit želvu s kompletními doklady, to především. Na trhu se najde spousta podvodníků, co sice nabízejí želvy na první pohled levněji, ale záhy zjistíte, že doklady jsou neúplné nebo zcela chybí. Rizika ať každý zváží sám, ale věřte mně, stojí úspora 200,- za nějaké problémy, podle mě ne! Při známé dlouhověkosti těchto želv je to investice na celý život a leckdy i pro Vaše děti. Protože želvy při správné péči nás prostě přežijí.
Copyright ©
Náhledy fotografií ze složky Testudo hermanni-želva zelenavá
